Zeptej se Fera Mrázika - horského průvodce a tatranského záchranáře # 3

Zeptej se Fera Mrázika - horského průvodce a tatranského záchranáře # 3

01.03.2021

Poslední část rozhovoru s instruktorem lavinových kurzů, horským záchranářem a průvodcem Ferom Mrázikem. Dozvíme se konečně, zda se dá odpružit střední lavina tak, jako u Lišky v Pupendu? :)

Jak se Fero dostal k této práci a jaké jsou jeho nejsilnější zážitky z práce?
Na jaké oblečení nedá dopustit a co všechno musí ovládat zimní turista?
Zjisti v druhé části rozhovoru

Jak se Fero dostal k této práci a jaké jsou jeho nejsilnější zážitky z práce?
Přečti si první část našeho rozhovoru

Na jaké oblečení nedá dopustit a co všechno musí ovládat zimní turista?
Zjisti v druhé části rozhovoru

Pokud si chceš vychutnat úžasná zimní panoramata bez skipasu, je dobré ovládat své vybavení, pravidla pohybu v terénu a základy lavinové nebezpečí. Nejhodnotnější informace přirozeně pocházejí od záchranářů či instruktorů. Proto jsme vyzpovídali pohodového horského průvodce, lavinového instruktora a dobrovolného záchranáře Fera Mrázika.

Umíš si představit lepší jméno pro lavinového instruktora?

Fero Mrázik žije, lyžuje, leze a chodí po horách od narození. Oddaný horám se rozhodl jít stejnou cestou jako jeho otec. Už v 2000 roce se stal členem dobrovolné horské služby THS-DZ. V 2009 roku získal titul předsedy Tatranské horské služby. V témže období se stal mezinárodním horským průvodcem UIMLA.

Zúčastni se lavinového kurzu, který ti může zachránit život.

Chci se zúčastnit lavinového kurzu

Na co je třeba při skitouringu dávat pozor?

Pokud se skitouringem teprve začínáš, neměl by ses okamžitě pouštět do volného terénu. Na chůzi na pásech je třeba si zvyknout a na toto poznávání si většina lidí vybere okraj sjezdové tratě, což je rozumné. Mnoho dnešních skitourerů na sjezdovkách i zůstane. Uvědomují si úskalí volného terénu, ať už jde o způsob lyžování na neupraveném svahu nebo lavinové nebezpečí.

Technické a organizační chyby

Chyby začátečníků bych rozdělil do dvou kategorií, a to na technické a organizační. Pod technickými chybami chápu ty, které souvisejí s prováděním pohybu. Organizační jsou ty, které souvisí s tím, jak a kde se pohybujete. Z technického pohledu, mnoho začátečníků nevyužívá aktivně skluz lyže, dokonce při krocích zvedají nohy. Hůlky jim dost často slouží pouze na okrasu - nevyužívají je pro samotný pohyb vpřed.

Nezachumlej se

K základním technickým chybám bych přidal i přehnané vrstvení oblečení, které způsobí rychlé prohřátí organismu během stoupání. Následná vlhkost spolu s větrem může zapříčinit podchlazení. Pocit mírného chladu před aktivitou a pár ověřených a funkčních vrstev v batohu jsou zodpovědným řešením. Méně je, jednoduše více - a to neplatí jen tehdy, když se chlap rozhlíží po pláži :)

Bacha na brzdy

Určitě bychom neměli zapomenout na brzdy. Brzdy na skialpinistických lyžích fungují o něco jinak než na sjezdových, a to třeba mít na paměti. Vždy, když lyže zouváte, je potřeba si uvědomit, že se lyže může dát do pohybu. Lyže se zaaretovanou brzdou, nebo zcela bez brzdy, se může v okamžiku stát neřízenou střelou. To platí hlavně na sjezdovce.

Věděl/a jsi, že...

Častou chybou na svahu s malým sklonem je okamžité využívání kopýtka vázání (opěrky paty pro stoupání ve svahu). Vázání má kopýtko, které napomáhá při prudším stoupání. Řeknete si: "Toto je určitě to prudké stoupání." Skitoureři si neuvědomují, že používají kopýtko zbytečně. Zkracují tím délku kroku. Jejich "jehly" je vedou přirozeně k menší stabilitě a v konečném důsledku se více nadřou.

Organizační chyby

Nyní k organizačním chybám. Zde vidím jádro dnešních problémů mezi lyžařskými středisky a skitourery. Je super, že stále více lidí má zájem o aktivní pohyb a „propadávají vášni“ skitouringu, ale propadnout jí nestačí. Svým radostem třeba přizpůsobit i chování. „Šlapačů“ je na sjezdovkách stále více, ale bohužel, protože chybí osvěta, ne každého (a dvojnásobně odkysličeného) šlapače napadne, jak a kde se pohybovat a jaká pravidla dodržovat.

Jak v dopravě, tak i na lyžích

Pokud si sedneš za volant, je třeba dodržovat dopravní předpisy. Totéž platí i na svahu. Bohužel, ne každý si to v té chvíli uvědomuje. Na sjezdovce je dopravní značení vzácnější.

Nejčastější chyby při výstupu po sjezdovce

  • Výstup jinak než po kraji sjezdovky.

  • Místo toho, aby šli za sebou, skialpinisti vystupují v družném rozhovoru vedle sebe.

  • Místo pro odpočinek volíme tak, abychom byli na úplném okraji sjezdovky, tak jako autem za krajnicí.

  • Sjezdovku přecházíme z jedné strany na druhou pouze na přehledných místech a pouze pokud je to nezbytné. Volíme co nejkratší trasu přechodu.

  • Sjezdovka není prostorem pro serpentiny. Pokud by bylo i tak nutné nějakou udělat, v žádném případě tak neděláme pod vrcholy („padáky“) sjezdovky.

Toto jsou jen zcela nejzákladnější pravidla, která mnoho lidí neovládá. Ve smyslu zákona má provozovatel svahu možnost pohyb skialpinisty usměrnit nebo i vyloučit. Před příchodem do střediska je třeba si nastudovat příslušná místní pravidla. Pokud je nebudeme respektovat, může se stát, že se na některých lyžařských tratích skialpinismus zcela zakáže.

Volný terén je samostatná kategorie

Doposud jsme se věnovali skitouringu na sjezdovkách, úplně jinou kávu tvoří volný terén. Při pohybu ve volném terénu narůstá množství potřebných znalostí a dovedností, které třeba ovládat. Za všechny vzpomenu:

  • techniku ​​jízdy ve volném terénu,

  • orientaci a pohyb na horách,

  • posuzování stability sněhové pokrývky,

  • celkové plánování túry.

Lze odpružit a přežít střední lavinu tak, jak ji přežil Liška z filmu Pupendo?

Liška z Pupenda byl fakt „týpek“. Prý nemohl půl roku odepsat přítelkyni na list, protože ho “zavalila lavina“ - alespoň tak tedy zněla jeho odpověď kámošům na lodi. Pamatuji si tu scénu z Pupenda, jak to vysvětloval s bílým walkmanem na riflích. Po jeho odpovědi zůstalo dost dlouhé ticho, zjevně kámoši brali jeho odpověď s rezervou. Ta scéna je krásně nadčasová.

Dnes sice kluci nemají za opaskem půlkilového walkmana, ale hudba v uších jim buší asi více než v letech walkmanových :) namotivovaní freeridovými videi z YouTube (mimochodem, znamená to TyTrubka? :-D ) mohou fakt lidé nabýt přesvědčení, že nějakou tu lavinu dokáží odpružit.

Není lavina jako lavina

Jaká je pravda? Laviny se dělí podle velikosti, odtrhu, podle sněhu. Laviny z mokrého sněhu jsou sice pomalé, ale zato přenášejí sněhové hmoty velkých hmotností - napitý mokrý sníh je mimořádně těžký. Kubík vody v kapalném skupenství váží 1 tunu. A to je jen metr x metr x metr. Tyto laviny tečou rychlostí od 20 km/h, což už je docela svižná cyklistika. Pokud zvážíte její hmotnost v té rychlosti, tak si člověk uvědomí sílu laviny - i když pomalé. Naproti tomu prachový sníh má výrazně nižší hmotnost, ale laviny z tohoto sněhu dosahují rychlosti až 300 km/hod.

„Odpružení středně velkých lavin“ bych tedy raději nechal jen v úrovni listovních výmluv Lišky :)

Jak se Fero dostal k této práci, jaké jsou jeho nejsilnější zážitky, co říká na oblečení a co ho štve na skitourerech?
Přečti si první a druhou část našeho rozhovoru

Poznej, co tě čeká na lavinových kurzech pod vedením Fero Mrazíka.

Chci se zúčastnit lavinového kurzu

Přihlásit se k odběru novinek

Přihlaste se k odběru newslettru a získejte slevový kupon.

This shop uses cookies and other technologies so that we can improve your experience on our sites. Accept